Get Adobe Flash player

Nezařazené

Informace pro pacienty o zpracování osobních údajů

 

 

 

Správce MUDr.Ryvolová s.r.o , se sídlem P6, Bělohorská 60/1680, IČO 019 39 513 je na základě platného oprávnění k poskytování zdravotních služeb poskytovatelem zdravotních služeb v souladu se zákonem č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách.

V souvislosti s poskytováním zdravotní péče jsme povinni o Vás – pacientovi, shromažďovat osobní údaje v rozsahu nezbytném pro poskytnutí a vykázání zdravotní péče, přičemž rozsah shromažďovaných osobních údajů vyplývá z platné právní úpravy. Pokud evidujeme Vaše osobní údaje nad rámec povinností, které nám stanoví právní předpis, vyžádáme si vždy předem Váš písemný souhlas.

Vaše osobní údaje shromažďujeme a používáme výhradně v souvislosti s poskytováním zdravotní péče Vaší osobě. Rovněž jsme povinni Vaše osobní údaje sdělovat při vykazování hrazené zdravotní péče a plnění dalších zákonných povinností, například daňové a účetní povinnosti a v rámci hlášení do registrů některých nemocí stanovených zákonem. Vaše osobní údaje sdělujeme oprávněným subjektům a institucím pouze v případech, kdy je nám tato povinnost uložena právním předpisem. Osoby, které mají možnost se s těmito Vašimi osobními údaji seznamovat, jsou rovněž zákonem zavázány k ochraně osobních údajů a povinné mlčenlivosti.

Údaje vedené o Vás ve zdravotnické dokumentaci obsahují zejména skutečnosti nutné pro identifikaci Vaší osoby, údaje o provedených vyšetřeních, případně o zjištěné diagnóze, léčbě, předepsaných léčivých přípravcích, případně zdravotnických prostředcích, výsledcích komplexních a kontrolních vyšetření, eventuálně Váš informovaný souhlas nebo nesouhlas s jednotlivými zákroky a léčbou.

Vaše osobní údaje shromažďujeme po dobu, kterou stanoví právní předpisy. Zejména lze odkázat na vyhlášku č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci, která stanoví dobu, po kterou je nezbytné uchovávat zdravotnickou dokumentaci pacienta. Dále lze odkázat na právní předpisy ve vztahu k účetnictví a daňovým povinnostem, které rovněž vymezují archivační dobu, po kterou je nutno písemnosti prokazující poskytnutí zdravotní péče archivovat. V případech plnění smluvní povinnosti, například v případech poskytnutí zdravotní péče, která není hrazena z veřejného zdravotního pojištění, evidence Vašich kontaktů v objednávkovém systému aj., shromažďujeme tyto osobní údaje po dobu jednoho roku od doby, kdy Vám přestala být poskytována zdravotní péče naším zdravotnickým zařízením nebo do doby odvolání Vaše souhlasu.

 

 

Vaše práva při poskytování zdravotních služeb v souvislosti se shromažďováním osobních údajů

 

Jako pacient máte právo na přístup ke svým osobním údajům. Pokud shledáte, že nejsou vedeny osobní údaje správně či jsou nepřesné, máte právo požádat o opravu svých osobních údajů. Rovněž máte právo na výmaz svých osobních údajů v rozsahu dobrovolně poskytnutých osobních údajů, tj. v rámci plnění smluvní povinností. Naopak se nelze domáhat výmazu osobních údajů, které je poskytovatel zdravotních služeb povinen shromažďovat, a to na základě právní povinnosti (povinnost uložená právní předpisem), tj. v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb, které Vám poskytuje.

Jako pacient můžete podat stížnost u dozorového úřadu, pokud se domníváte, že zpracováním Vašich osobních údajů dochází k porušení právních předpisů o ochraně osobních údajů. Stížnost můžete podat u dozorového úřadu, kterým je pro území ČR Úřad pro ochranu osobních údajů, se sídlem Pplk. Sochora 27, 170 00 Praha 7 (www.uoou.cz).

Přejídáte se, kouříte, chrápete, nepoužíváte zubní nit? Pak i vy patříte do rizikové skupiny, které častěji hrozí srdeční onemocnění, infarkt či mrtvice. Přečtěte si, jakým zlozvykům byste se měli co nejdříve odnaučit, pokud si chcete udržet srdce zdravé co nejdéle.
Předkládáme vám devět nejčastějších zlozvyků, které mají negativní vliv na vaše srdce. Pokud se jich zbavíte, můžete mít dobrý pocit, že jste něco udělali pro své zdraví.

Sezení u televize

Několikahodinové sezení, ať už při sledování televize nebo u počítače, zvyšuje riziko infarktu a mrtvice, a to i u lidí, kteří občas cvičí.

„Občasné cvičení nekompenzuje čas, který strávíte sezením,“ tvrdí doktorka Harmony R. Reynoldsová z Cardiovascular Clinical Research Center v New Yorku. Nedostatek pohybu může ovlivnit hladiny cukru a tuku v krvi, proto doktorka Reynoldsová doporučuje alespoň pravidelné procházky, a pokud máte sedavé zaměstnání, stoupnout si třeba při telefonování.

Chrápání

Chrápání sice nepatří přímo mezi zlozvyky, ale i tato drobná nepříjemnost může ohrožovat srdce, a proto je někdy potřeba ji řešit. Chrápání může být totiž příznakem obstruktivního syndromu spánkové apnoe, který způsobuje zástavu dýchání ve spánku. Tato porucha, kterou trpí asi 30 procent mužů ve věku mezi třiceti až šedesáti lety, zvyšuje riziko srdečního infarktu nebo mrtvice až dvojnásobně.

Zvýšené riziko spánkové apnoe hrozí lidem s nadváhou, ale nevyhýbá se ani štíhlým osobám. Pokud chrápete a ráno se probouzíte unavení, můžete trpět tímto syndromem a měli byste se raději poradit se svým lékařem.

Nepoužívání zubní nitě

Ačkoli není stáleznámá přesná příčina, existuje silná spojitost mezi onemocněním dásní a srdečními problémy. Pravidelné používání zubní nitě doporučuje i doktor Robert Ostfeld z Montefiorského lékařského centra v New Yorku.

Pokud se používání zubní nitě vyhýbáte, časem se v mezizubních prostorech navrství lepkavý plak plný bakterií, který může vést k onemocnění dásní a rozšíření nebezpečných bakterií do těla. Podle doktora Ostfelda mohou bakterie způsobit zánět, který přispívá ke vzniku aterosklerózy (kornatění tepen). Léčení nemocných dásní tak může přispět ke zlepšení funkce krevních cév.

Nadměrné pití alkoholu

I když některé studie ukazují, že malé množství alkoholu může být pro srdce přínosné, nadměrný přísun alkoholu může srdci naopak škodit. Větší množství alkoholu je spojeno se zvýšeným rizikem vysokého krevního tlaku, s vysokou hladinou tuku v krvi a se selháním srdce. Navíc extra kalorie obsažené v alkoholických nápojích mohou vést k přibírání na váze a nadváha rovněž ohrožuje srdeční zdraví.

Za nadměrné pití odborníci považují již více než dvě jednotky alkoholu denně u mužů a jednu jednotku u ženy, přičemž jedna jednotka odpovídá jednomu pivu nebo dvěma decilitrům vína.

Přejídání se

Nadváha patří mezi hlavní rizikové faktory, které přispívají k srdečním onemocněním. Lékařští experti proto doporučují stravovat se střídmě, vyhýbat se velkým porcím a sladké nápoje plné cukru nahradit vodou nebo čaji.

Doktorka Reynoldsová z Cardiovascular Clinical Research Center v New Yorku rovněž doporučuje zmenšit porce u jídel, které jsou plné sacharidů jako například těstoviny a pečivo. Pozor byste si podle ní také měli dát na nízkotučné výrobky, které většinou obsahují větší množství kalorií.

Ignorování stresu

Cítíte se deprimovaní, vystresovaní nebo se něčeho bojíte? Ignorování těchto nepříjemných pocitů si může vybrat svou daň na srdci. I když má každý občas špatnou náladu a cítí se pod psa, pro zdraví srdce je podstatné, jak jsou tyto emoce zvládány.

Podle doktorky Reynoldsové své srdce ohrožují především lidé, kteří se svému stresu poddávají. Reynoldsová proto doporučuje někomu se ze svých problémů vypovídat, nebo najít jiný způsob, jak se stresu zbavit.

Oblíbenost červeného masa

Podle odborníků je lepší brát červené maso jen jako příležitostné zpestření jídelníčku než jako potravinu, která patří do každodenní stravy. Červené maso, jako je vepřové a hovězí, je totiž plné nasycených tuků, které srdci rozhodně neprospívají.

Navíc podle některých studií výrobky ze zpracovaného červeného masa, jako jsou slanina, párky nebo uzeniny, zvyšují nejen riziko kardiovaskulárních onemocnění, ale také kolorektálního karcinomu (zhoubný nádor tlustého střeva či konečníku). Podle doktora Ostfelda z Montefiorského lékařského centra v New Yorku by maximálně 10 procent vaší stravy mělo pocházet ze zvířat a zvířecích produktů.

Odmítání ovoce a zeleniny

„Nejzdravější strava pro srdce je rostlinná strava,“ říká doktor Ostfeld. To znamená hodně ovoce a zeleniny, ořechů, celozrnných výrobků a mléčných výrobků.

Nové dietní poučky doporučují, aby polovina každého jídla byla sestavena z ovoce a zeleniny. Vědecké výzkumy totiž ukazují, že lidé, kteří jedí více než pět porcí ovoce a zeleniny denně, mají asi o 20 procent snížené riziko srdečního onemocnění a mrtvice než lidé, kteří jedí tři a méně porcí ovoce a zeleniny za den.

Kouření nebo soužití s kuřákem

I když jste už snad milionkrát slyšeli, že byste měli přestat kouřit, podle doktora Ostfelda toto doporučení snese časté opakování.

„Kouření je naprostá katastrofa pro vaše srdce,“ tvrdí doktor Ostfeld. Kouření způsobuje krevní sraženiny, což může zablokovat přísun krve do srdce a přispívat k nárůstu plaku v artériích.

Doktor Ostfeld také doporučuje bombardovat zákazem kouření všechny kuřáky okolo, protože nedobrovolné kouření je stejně tak nebezpečné. Jen v USA zemře každý rok na srdeční onemocnění 46 tisíc nekuřáků, kteří žijí ve společné domácnosti s kuřákem.

Zdroj:http://ona.idnes.cz/devet-zlozvyku-ktere-skodi-vasemu-srdci-fff-/zdravi.aspx?c=A110815_102839_zdravi_pet

pokračujte kliknutím na odkaz, zde naleznete článek, který vám pomůže

http://www.mzcr.cz/verejne/dokumenty/prevence-proti-nemocem-po-prisati-klistat_4131_1099_5.html

Migréna

Výskyt

Migréna není jen prostá bolest hlavy, jak se často lidé mylně domnívají. Postihuje 15-20 % žen a 6 % mužů. Záchvat migrény zasahuje celý organismus. Typicky se první záchvaty objeví v pubertě, 90 % migreniků má svůj první záchvat do dvaceti let věku. Maximum bývá kolem třicítky. Kolem padesáti let, zejména u žen, výskyt migrény klesá. První záchvat po padesátce je neobvyklý. Záchvaty u mladých lidí jsou intenzivnější, s postupujícím věkem intenzita klesá a protahuje se trvání záchvatu. Mezi záchvaty se postižený cítí zcela zdráv. Nejobvyklejší frekvence záchvatů je 1-2krát do měsíce, někdo trpí častějším výskytem, někdo má jediný záchvat za život.

Klinický obraz

Migréna se člení do více podtypů:

  • migréna s aurou (klasická)
  • migréna bez aury (prostá)

Migrenózní záchvat má několik fází:

  • fáze prodromů
  • fáze aury (u migrény s aurou)
  • vlastní bolest hlavy
  • fáze relaxace

Prodromy

Blížící se záchvat migrény se často ohlašuje tzv. prodromy. Jde o soubor příznaků, které mají rozdílnou délku trvání, od několika hodin do několika dnů. Nemusí být u každého migrenika, bolest hlavy může začít náhle, bez varování. Postižený často tyto příznaky nedokáže přesně popsat, ale, zvláště po mnohaletém průběhu choroby, je velmi dobře rozpozná. Prodromy mají rozličnou formu, může jít o náhlou únavu, ospalost, zívání, nepříjemné napětí ve svalech, podrážděnost a neklid či naopak o neúměrně veselou náladu. Pacienti často popisují změny chutí, bažení po nějaké potravině, nucení k pití bez pocitu žízně a pod.

Aura

U migrény klasické následuje aura. Přichází po fázi prodromů či bez nich bezprostředně před bolestí hlavy, u někoho je možné zaznamenat příznaky aury i po proběhlé bolesti hlavy. Aura nejčastěji trvá od několika sekund do pár minut. Neměla by trvat déle než půl hodiny, případně se zhoršovat, tehdy je nutné uvažovat o jiné, závažnější příčině obtíží, např. o mrtvici.

Nejobvyklejší je aura zraková. Nejčastěji pacienti popisují jiskření, záblesky nebo blikání v určité části zorného pole. Může jít i o vlnění nebo chvění viděného. Jiskření a záblesky obvykle přecházejí ve vlnění. Také dochází k výpadku v části zorného pole – skotomu. Tyto jevy obvykle začínají v určité části zorného pole a šíří se.

Další formy aury jsou vzácnější. Známe migrénu oftalmoplegickou – pacient má během aury obrnu pohledu některým směrem, nebo migrénu bazilární – k poruše dochází v povodí tepnyzásobující rovnovážné ústrojí – arteria basilaris. Pacient má během aury pocity závrati či dokonce trpí pády. Je možná i přechodná afázie, hemiplegie a pod. U jednoho pacienta zůstávají příznaky aury během života poměrně konstantní – mění se jen velmi málo.

Je možný záchvat aury i bez následné bolesti hlavy. Takové případy bývají diagnostickým oříškem.

Fáze bolesti

Vlastní bolest hlavy začíná po výše uvedených příznacích, může přijít i náhle bez jakéhokoliv varování. Bolest hlavy při migréně je obvykle střední až velmi silná, intenzivní, krutá. Jen u menší části pacientů je mírná. Charakterem je ostrá, pulsující, zhoršuje se tělesnou námahou, u silnějších bolestí i sebemenším pohybem. Typicky zasahuje polovinu hlavy od spánku kolem ucha do záhlaví, u jednoho pacienta se většinou postižené strany střídají (ne během jednoho záchvatu). U menší části lidí je maximum bolesti v čele mezi očima, někoho bolí celá hlava.

Průvodní jevy

Migrenózní bolest hlavy je typicky provázena dalšími příznaky, jejichž přítomnost je příznačná pro diagnózu migrény. Záchvat je provázen nauseou, často i zvracením nebo průjmem, pacienti popisují fotofobii, fonofobii, osmofobii, depresivní ladění, plačtivost. Tato fáze záchvatu trvá tři hodiny až tři dny, je to individuální a záleží také na věku.

Terminální fáze

Po skončení bolesti nastává relaxace – pacient cítí úlevu, je unavený a vyčerpaný, u některých se dostaví naopak euforická nálada. Postižený často upadá do osvěžujícího spánku. V oblasti bolesti může ještě několik dní přetrvávat citlivost na dotyk nebo tepelné podněty.

Diagnostika migrény

Diagnóza migrény vychází pouze z typického klinického obrazu. Neexistují bohužel žádná laboratorní nebo zobrazovací vyšetření, která by migrenózní onemocnění potvrdila nebo vyloučila. U netypických nebo vzácnějších forem záleží na zhodnocení zkušeným neurologem, který vyloučí zejména závažná onemocnění, která mohou mít podobný klinický obraz jako migréna. Funkční zobrazení pomocí SPECT zaměřeného na oblast hlavy může ukázat změněný metabolismus či změnu průtoku tkání a mozkovými plenami během záchvatu, ale stejný obraz se může vyskytnout během jiných onemocnění a navíc je toto vyšetření drahé a pacienta v tomto případě zbytečně zatěžující.

Patofyziologie

Vlastní podklad vzniku migrenózního záchvatu není dodnes zcela jasný. Existuje více teorií, ale žádná není vyčerpávající. Dnes se obecně přijímá teorie „spouštěče“ v mozkovém kmeni, který při podráždění vyvolává regionální změny prokrvení v mozkových plenách a změny v koncentracích mediátorů, což vede k místním edémům, sterilnímu zánětu plen a drážděnínervových zakončení. Snížení průtoku pod jistou hranici vyvolá příznaky aury. Vrozená je pouze náchylnost ke vzniku záchvatů, jak tomu nasvědčují pozorování častého výskytu onemocnění v rodinách, přímo mendelovsky se dědí velmi malá část (familiární hemiplegická migréna s prokázanou mutací CACNL1 genu pro napěťově řízený vápníkový kanál).

Spouštění záchvatu

Většina pacientů s migrénou ví, co dokáže jejich záchvat spustit. U někoho jde o jistou potravinu, které se pak snaží vyhnout – nejčastěji jde o ořechy, čokoládu a kakao, červené víno, zrající sýry, aromatické koření, rajčata. Záchvaty u predisponovaného jedince spolehlivě spouští tělesné i duševní vyčerpání, hluk, nevyspání nebo naopak nadbytečný spánek (nebezpečné jsou zejména krátké odpolední spánky, podobně jako u epilepsie), hladovění s poklesem krevního cukru. Afekce v oblasti hlavy (špatně zkorigovaná oční vada, zubníproblémy) nebo v oblasti krční páteře (tzv. cervikogenní migréna) mohou vyvolat záchvat.

Komorbidita

Migrenózní cefalea se často u člověka vyskytuje v kombinaci s dalšími chorobami, nejčastěji s onemocněními kardiovaskulárního systému, psychiatrickými poruchami a dalšímineurologigkými nemocemi, dále s astmatem a alergiemi.

Komplikace

  • Drug-induced headache – transformovaná migréna
  • Status migrenosus – záchvat migrény trvající déle než 72 hodin.

Léčba

Režimová opatření

Z výše uvedeného vyplývá, že migrenik by se měl vystříhat jídel, o nichž ví, že mohou spustit záchvat, a vést co nejpravidelnější denní režim zejména s pravidelným a dostatečným spánkem. U mladých lidí by se mělo v závislosti na intenzitě onemocnění obezřetně volit povolání – to jest vyloučit taková, kde by postižený pracoval zejména v noci, na směny, v hluku a prachu apod. (Protože se však migréna nepočítá k závažným nebo okolí ohrožujícím onemocněním jako epilepsie, neděje se tak.) Při vlastním záchvatu, nezastaví-li se hned na začátku, je postižený většinou vyloučen z běžného denního života, svou práci jenom předstírá nebo je nucen ulehnout o samotě do vyvětraného zatemněného pokoje a pasivně čekat, až záchvat přejde.

Podávání léků

Léky úlevové – užívají se vždy, kdy pacient cítí blížící se záchvat.

Léčiva používaná k terapii akutního migrenózního záchvatu:

– Kyselina acetylsalicilová (acidum acetylsalicilicum), Paracetamol (paracetamolum)

– obě látky mají v období akutního záchvatu prokázaný dobrý analgetický účinek u značného procenta migreniků

– Dihydroergotamin (dihydroergotamini mesilas)

– hydrogenovaný námelový alkaloid; jeho antiserotoninový efekt spolu s α-sympatomimetickým účinkem vede k vazokonstrikci

– Ergotamin (ergotamini tartras)

– přirozený námelový alkaloid; má účinek na serotoninové receptory vedoucí k vazokonstrikci

– Sumatriptan (sumatriptanum)

– vysoce selektivní agonista 5-HT1D receptorů; má selektivní vazokonstriční účinek na kraniální cévy

  • Profylaxe záchvatů – užívají se pravidelně denně k zabránění vzniku záchvatů.

Blokátory kalciových kanálů:

– flunarizin (flunatizinum), nifedipin (nifedipinum), verapamil (verapamili hydrochloridum)

β-blokátory:

– propranolol (propranololi hydrochloridum), metipranolol (metipranololum), metoprolol (metoprololi tartras)

Tricyklická antidepresiva:

– amitriptilin (amitriptilinum)

Antagonisté 5-HT2 receptorů

– pizotifen (pizotifenum), methysergid, pipethiaden (pipethiadenum), oxetoron (oxetoroni hydrogenofumaras)

Kyselina valproová

  • Terapie status migrenosus

Migréna a děti

Migréna se může vyskytnout i u dětí, vzácně i u kojenců. Před pubertou migrenózními bolestmi trpí spíše chlapci, po pubertě dívky. U dětí je častější migréna s aurou, záchvaty bývají kratší (cca pár hodin proti i několika dnům u dospělých) a s intenzivnější symptomatologií.

K variantám migrény u dětí patří tzv. břišní migréna s opakovanými bolestmi břicha se zvracením imitujícími náhlou příhodu břišní, ovšem bez jasného klinického nálezu.

Jako předchůdce migrény ve vyšším věku se v dětství může objevit tzv. benigní paroxysmální vertigo charakterizované krátkodobými poruchami rovnováhy, kdy se dítě zapotácí a úzkostně se chytá matky. Další jednotkou je alternující hemiplegie dětského věku, poměrně vzácná jednotka většinou u postižených dětí charakterizovaná obrnami střídajícími obě poloviny těla.

zdroj: Wikipedie

SpánekKaždá minuta spánku během dne se počítá, neboť výrazně prospívá zdraví srdce a cév. Podle amerických kardiologů dokážou tři čtvrtě hodiny spánku během dne výrazně přispět k omezení rizika onemocnění chorobami oběhové soustavy. Po pětačtyřiceti minutách spánku dojde výrazně ke snížení krevního tlaku a to i po stresujícím dni.

Ryan Brindle a Sarah Conklinová z Allegheny College v Pensylvánii měřili krevní tlak u několika stovek pracujících lidí. Dlouhá pracovní doba, práce na směny, zvýšená úzkost a sledování internetu a televize pozdě do noci negativně ovlivňují kvalitu spánku v noci.

Nedostatek spánku přitom jasně souvisí s hypertenzí a kardiovaskulárními potížemi. Ale u osob, které si za bílého dne dopřály hodinku spánku, došlo k výraznému snížení krevního tlaku a zpomalení tepu i po stresující práci. Snížení tlaku a tepové frekvence přitom pomáhá chránit srdce a cévy před poškozením.

převzato: novinky.cz

Obezita

Obezita

Obezita je stav, kdy tělo obsahuje příliš mnoho tuku. Za obézního je považován ten, kdo váží 20% nad své ideální maximum, nebo ten, jehož BMI je větší než 30. Dlouhotrvající obezita vážně poškozuje zdraví, značně zvyšuje riziko vysokého krevního tlaku, ischemické choroby srdeční, mozkové mrtvice, cukrivky II. Typu, některých nádorů, osteoartritidym bolestí zad a křečových žil.

V součastnosti můžeme říci že se jedná o epidemii obezity a s přihlédnutím k rizikovým faktorům obezity, udržení se v rozumné hmotnosti nám zajistí lepší zdravotní stav.

Ať už máte pro hubnutí jakýkoli důvod, je důležité vědět, že je opravdu možné zdravě hubnout a mít dlouhodobý až zdravotní a psychiský prospěch.

Sížení hmotnosti o 5 – 10 % a posun z ketgorie obezity alespoň do mírné nadváhy, pozitivně ovlivňuje:

* Snižuje hodnoty krevního tlaku
* Snižuje hladinu cholesterolu
* Snižuje riziko rozvoje cukrovky 2. typu a zlepšuje hladinu cukru u diabetiků
* Zvyšuje pohyblivost tím – větší výdej energie, prevence osteroporozy a nemocí pohybového aparátu a
* Zlepšuje dýchání
* Zlepšuje nespavost
* Velmi často se vyřeší problémy s plodností
* Celkově se změní kvalita života

Pokud se vám podaří zbavit obezity a snížit tělesnou hmotnost ovlivníte všechny aspekty vašeho každodenního života a celkový stav vašeho organismu.

Konec obezity a trvalé snížení hmotnosti vám přinese tyto výhody:

* Budete se cítit jistější sami sebou – obezita s sebou často přináší velmi špatné sebevědomí
* Budete mít více energie – obezitu provází nedostatek energie a únava
* Nebude pro vás problem vyjít schody aniž byste nemohli dýchat – obezita je důvodem pro nedostatečné okysličení organismu a s tím spojené další problémy
* Můžete si vyjít mezi přátele s do společnosti bez toho aby jste se cítili trapně – obezita často přináší lidem samotu a izolaci od společnosti
* Pohodlně na sebe nakoupíte oblečení – obezita s sebu kromě zdravotních problémů přináší i praktické starosti, jako je například nákup oblečení vhodné velikosti

Výpočet BMI je velmi snadný – hmotnost v kg vydělíme výškou v cm na druhou.

Zdroj: hubnuti.org

kiwi

kiwi

Málo nás ví, že je více druhů KIWI

Jsou zelené a zlaté kiwi stejné výživově?

Kiwi je velmi známé pro jeho bohatost na vitamin C a nedávno bylo doporučeno, pro zmírnění zácpy.  Ale jak jsou na tom zlaté a zelené kiwi?  Je jasné, že je skutečně rozdíl mezi zelenou a zlatou odrůdou ovoce.

Zelená kiwi jsou mají mírně vyšší hodnotu v kJ než zlaté odrůdy, mají také o něco více sacharidů, mnohem více vlákniny a něco méně kyseliny listové. Zlaté kiwi mají tendenci chuti sladší než je u zelených, která je prostě proto, že mají o něco více fruktózy, která vytváří sladkou chuť cukru. Zde je srovnání průměrných 100 g zeleného kiwi ve srovnání se zlatým (v závorkách) : energie 306kJ/73cals (227kJ/54cals), protein 1 g (1,3 g), 0,4 g tuku (0,6 g), sacharidů, 15 g (11 g), vláknina 3,4 g (1,4 g), vitamin C 100 mg (109mg). kyseliny listové a 11mcg (30mcg).

V zimním období a sezónách chřipek je toto vhodné  ovoce pro doplnění vitamínu a tím posílení celkové imunity.

Autor: MAT

Klíště

Klíště

Klíšťová encefalitida je zánětlivé onemocnění mozku způsobené viry přenášenými z klíšťat na člověka. Člověk se může nakazit kousnutím infikovaného klíštěte při pobytu zejména v listnatém nebo smíšeném lese.

Obzvláště rizikové oblasti jsou například v povodí Sázavy, Berounky, Vltavy a Dyje. Kromě tohoto přenosu jsou známé také nákazy požitím tepelně nezpracovaného mléka nebo mléčných výrobků.

Jaké má encefalitida příznaky?
Objevují se obvykle po 7, 10 až 14 dnech od chvíle přisátí infikovaného klíštěte. Případy s lehkým průběhem se podobají virovým onemocněním dýchacích cest. Klinicky závažné formy mají dvojfázový průběh. V první fázi nastupují netypické chřipkové příznaky, které jsou následovány čtyřmi a ž deseti dny zcela bez příznaků. Ve druhé fázi jsou to vysoké horečky a příznaky postižení centrálního nervového systému různé závažnosti. Popisují se bolesti hlavy, světloplachost, zánět spojivek, poruchy spánku, paměti, koncentrace, dezorientace, obrny až selhání center v prodloužené míše a smrt. Nejzávažnější forma encefalitidy postihuje nejčastěji lidi starších 60 let.

Koho se tato nemoc týká?
Infikovat se může každý. Nejnebezpečnější je ale pro malé děti a starší osoby, u kterých může v ojedinělých případech skončit smrtí.

Léčba, prevence
Preventivně by se lidé měli vyhýbat rizikovým oblastem a dbát na dostatečný ochranný oděv. Existuje také účinné očkování. Co se týče léčby, jsou to analeptika, vitamíny a klid na lůžku. Při těžším průběhu nemoci jsou pacienti hospitalizováni v nemocnici.

Zdroj: IDNES.cz

Cukrovka

Cukrovka

První zmínky o cukrovce pocházejí z Egypta období 1500 př. n. l., kde se v Ebersově papyrusu popisuje vzácná nemoc spojená s velkou žízní a vylučováním moči. Na základě tohoto příznaku jí Hippokratův žák Aretaeus z Kappadokie pojmenoval diabetes, což je odvozenina od řeckého výrazu pro sifon. Staří Řekové, Egypťané, Indové, Peršané a Číňané ve svých písemnostech zmiňovali sladkou chuť moči již v době 6. století a pro diagnostiku používali mravence. Pokud je moč pacienta přitahovala, jednalo se o cukrovku. Evropa si na toto zjištění musela počkat až do roku 1675, kdy anglický lékař Thomas Willis zavedl do diagnostiky ochutnávání moči diabetiků a pojmenování nemoci rozšířil o mellitus, latinského výrazu pro med. O sto let později Matthew Dobson dochází k závěru, že typická chuť moči je způsobena přebytkem cukru a zavádí jednoduchý chemický test pro jeho detekci.

Diabetes mellitus, lidově cukrovka byla v této době sice dobře popsaná, avšak stále chyběli znalosti o příčině onemocnění či jakékoliv účinné léčbě. Lékaři se sice pokoušeli experimentovat s různými způsoby léčby, ale prognóza byla velice špatná. Pacienty čekal krátký a nepříjemný život. Nejúčinnější metodou se zdálo omezení potravy a pravidelné cvičení, avšak kýžený efekt se dostavoval jen u části pacientů, jenž vykazovali podobné rysy, nadváhu a sedavý životní styl. Na těchto podkladech se začalo spekulovat o vícero typech diabetu.

Přelomem se stal rok 1889, kdy si Joseph von Mering a Oskar Minkowski při pokusech na psech povšimli spojitosti slinivky břišní a nemoci cukrovka. Krátce po jejím odstranění se u psů začali rozvíjet příznaky a zanedlouho zemřeli. Na jejich výzkumu postavil Edward Sharpey-Schafer svoji hypotézu, že je ve slinivce produkována látka ovlivňující metabolismus cukru. V roce 1910 prokázal tvorbu specifického hormonu v beta buňkách Langerhansových ostrůvků. Pojmenování inzulin je odvozené právě od místa vzniku, v latině je insula používaná pro označení ostrova. Objev tohoto hormonu se stal klíčový pro budoucí léčbu diabetes mellitus.

Na lékařské fakultě University of Toronto se dvojice Frederick Banting a Charles Herbert Best rozhodli pokračovat v experimentech Meringa a Minkowského. Jejich výzkum finančně zaštítil profesor John James Richard Macleod a započal v květnu 1921. Po vyvolání diabetu aplikovali injekčně výtažek z Langerhansových ostrůvků slinivky břišní zdravého psa, což vyvolalo zmírnění příznaků a cukrovka již nemusela být smrtelnou. Avšak Banting a Best měli potíže připravit inzulin v dostatečně čisté formě, jenž by mohla být použita pro klinické testy. Přípravou odpovídajícího extrakt z pankreatu byl pověřen James Collip. V roce 1922 byl inzulin poprvé použit k léčbě diabetu a následující rok za jeho objevení získal Banting a Macleod Nobelovu cenu. K rychlému rozšíření inzulinu do celého světa napomohlo rozhodnutí prodat licenci na jeho výrobu za pouhý dolar. Jako symbol díku byl poté světový den diabetu stanoven na 14. Listopadu, den Bantingova narození.

Cukrovka, čili diabetes mellinus je charakterizována zvýšenou hladinou glukózy, což jsou jednoduché cukry, které používá tělo jako zdroj energie. K jejímu transportu dochází krví a za přispění inzulinu a glukagonu se dostává k jednotlivým buňkám. Dojde-li k porušení rovnováhy těchto dvou hormonů je omezen transport glukózy z k krve k buňkám a její hromadění narušuje přirozený metabolismus organismu. U zdravého jedince během dne hladina krevního cukru kolísá v hladině 3,3 až 6,6 mmol. Překročí-li tato hladina nalačno mez 7,8mmol či kdykoliv během dne 11,1mmol již se jedná o hyperglykemii, jejímž původcem je pravděpodobně jeden s typů diabetu. Přibližně u 7 až 8% pacientů mluvíme o diabetu 1. typu, jenž je vyvolán autoimunitní reakcí, při níž dochází k destrukci beta buněk. Ty už posléze nedokáží produkovat dostatek inzulinu, který musí být do těla dodáván s externího zdroje. U druhého typu vlivem životního stylu dochází ke zvýšení účinku glukagonu, čímž se omezí vnímavost buněk na inzulin. Svoji úlohu sehrává dědičnost, jíž získáváme predispozice k onemocnění, jenž posléze spustí doposud neznáme faktory. U 2.typu hrají dědičné sklony mnohem větší úlohu a úměrně s věkem roste její výskyt u příbuzných. Poslední dobou je cukrovka často jmenována jako civilizační choroba, jejíž výskyt v populaci nezadržitelně roste. Nejvýraznější nárůst byl zaznamenán v rozvinutých zemích, kde se obezita stává vážnou hrozbou zdraví populace. Diabetes mellitus je stále nevyléčitelnou nemocí a aplikací inzulinu se dociluje co možná nejdelšího oddálení příchodu chronických komplikací. Ty jsou povětšinou spojeny s poškozením cév, 75% pacientů s touto nemocí umírá na srdeční selhání či mozkovou příhodu. V průměru se dožívají o 8 až 10 let nižšího věku, než zdraví vrstevníci.

Losos

Losos

Jíme nejen z hladu, ale taky z radosti i ze smutku. Jídlo ovlivňuje naši náladu víc, než bychom si mysleli. Existují pokrmy, které působí jako droga – pořádně nás „nakopnou“.

Slova folát a kobalamin u nás nejspíš mlsné olizování nevyvolají. Ale v podobě fazolí s hovězím nebo Cesar salátu s kuřecími prsíčky už by to mohlo být jiné, že?

Právě taková jídla totiž obsahují vysoké hodnoty obou zmíněných látek (folátu – přírodní kyseliny listové, a kobalaminu – vitamínu B12), které představují prevenci proti chorobám centrálního nervového systému, poruchám nálad a dokonce proti rozvoji demence.

Vitamín B12 nalezneme v mase (hlavně játrech), rybách, drůbeži a mléčných výrobcích. Nejčastěji chybí lidem, kteří nejedí maso.

Spojení mezi vyšším příjmem kyseliny listové a nižším výskytem syndromů deprese byl prokázán u populace na celém světě.

Kyselina listová se nachází hlavně ve fazolích a zelené zelenině, především listové.

Zelenina a ovoce nás tak neminou i v případě odborných doporučení, co jíst proti špatné náladě a zimní depresi. Tyto plody jsou plné hodnotných látek a přírodních antioxidantů. Podle jedné studie už jíst dvě porce ovoce a zeleniny navíc denně zvyšuje o 11% pravděpodobnost, že zůstanete zdraví – což je samo o sobě dost dobrý důvod k dobré náladě, ne?

Samotný prvek selen na jídelníčku asi taky moc nenadchne. Pokud si ho představíme jako vejce, mléko, luštěniny, rybí výrobky, vepřové a drůbeží maso, ořechy a semena, to už bude něco jiného!

Selen v těle pracuje jako přímý antioxidant. Co však mají antioxidanty společného s náladou? Vědci tvrdí, že oxidanty oslabují i mozkovou činnost a zvlášť u starších lidí vedou k rozvoji deprese.

Podle jedné studie skupina, co brala denně 200 mikrogramů selenu, měla lépe prokrvený mozek než lidé ze skupiny, jíž se podávalo pouze placebo. Nám bude stačit jen doporučené množství 55 mikrogramů. Získáme ho z celozrnných potravin, hlavně ovesné kaše, chleba nebo cereálií, tmavé rýže, opět fazolí a dalších luštěnin, masa, ořechů a mořských živočichů od sardinek přes kraby a ústřice až k rybám všeho druhu.

S rybami také neuděláte chybu, měly by se jíst víckrát týdně. Jejich prospěch spočívá ve vlivu srdci prospěšných nenasycených omega 3 mastných kyselin, které mají pozitivní vliv na klinicky označované změny nálad, jako je poporodní deprese. Nejvíc nám pomohou losos, pstruh, sardinky, herink a milý tuňák!

Pro pohodu potřebujeme také vitamin D – když zasvítí sluníčko, hned máme lepší náladu. Když se vystavíme jeho paprskům, tělo začne syntetizovat vitamín, který si neumí samo vyrobit.

Jen za poslední rok se objevily čtyři studie, prokazující, že snížená hladina vitamínu D signalizuje hned čtyři poruchy nálad: sezónní poruchu – tedy zimní blues, psaychické projevy předmenstruačního syndromu, neurčité poruchy a klasickou depresi.

Vědci proto zvýšili doporučované množství vitaminu D z 200 na 1 000 IU denně – a u starších ještě víc (někdy dokonce až na 2 000). Z jídla se dá získat jen málo, ale je to příjemné: najdeme jej v lososu, tuňáku, makrelách, hovězích játrech, tvarohu a žloutcích. V USA mají obohacené potraviny -chleba, snídaňové cerálie, džusy, mléko, a my se radši půjdeme projít.

autor: uzi – text ze serveru zena.cz

EKG

EKG

EKG je velmi jednoduché, nenáročné a hlavně nebolestivé vyšetření, díky kterému má lékař přehled o elektrické aktivitě Vašeho srdce. Každý stah srdečního svalu je doprovázen vznikem slabého elektrického napětí, které se šíří až na povrch Vašeho těla, kde ho lze snímat EKG. Pokud někde v srdci dojde ke změně elektrické aktivity, může se lékař domnívat, že je Vaše srdce nemocné.

Jak to EKG vlastně pracuje?

EKG je přístroj, který citlivě snímá elektrickou aktivitu Vašeho srdce v čase. Pomocí vodičů, které máte připevněné na několika různých částech Vašeho těla, vyhodnocuje elektrické změny na srdci na několika místech zároveň. Výsledek je obvykle zaznamenáván na speciální papír jako takzvaná EKG křivka. Tu potom lékař zhodnotí a podle ní může posuzovat Vaší srdeční funkci.

Naše ordinace je vybavena moderním počítačovým EKG.To znamená značný přínos pro pacienta formou rychlé reakce a diagnózy na náhlé srdeční potíže.

CRP

CRP

CRP neboli CReaktivní Protein je sloučenina, která má značný význam v diagnostice mnoha nemocí. Také je významným indikátorem, který nám napoví, zda u infekce použít, či nepoužít antibiotika. Poměrně snadné měření CRP umožňuje jeho využití i v ordinacích praktických lékařů. Co to tedy ten CRP přesně je?

CRP je bílkovina tvořená v játrech, která se řadí do skupiny tzv. bílkovin akutní fáze. Koncentrace těchto bílkovin začne v různé míře stoupat, když se v našem těle objeví zánětlivý proces. Vzhledem k tomu, že zánětlivým procesem reaguje náš organismus prakticky na cokoliv, jsou zvýšené bílkoviny akutní fáze (a tedy i CRP) poměrně častým nálezem. K jejich zvýšení dochází u infekcí jakéhokoliv původu, u nádorových onemocnění i u autoimunitních chorob.

Výhodou CRP je vysoká citlivost. Jeho hladina v krvi je totiž u zdravého člověka velmi nízká – méně než 6 miligramů na litr [mg/l]. U významnějšího zánětlivého procesu vystoupí jeho hladina na mnohem vyšší hodnoty, které se často počítají v desítkách či stovkách mg/l. Vysoká je i rychlost nárůstu CRP, významně zvýšených hodnot CRP dosáhne již několik hodin po začátku zánětlivé reakce.

Velký význam má to, že u infekčních procesů:

hodnota CRP 6-40 mg/l odpovídá spíše virové infekci

hodnota CRP větší než 40 mg/l se vyskytuje častěji u infekcí bakteriálních

A v tom právě spočívá základní význam CRP v ordinaci praktického lékaře. Pokud přichází pacient s horečkou, zajímá nás obvykle, zda je potřeba mu předepsat antibiotika. Často se antibiotika předepisují a užívají bezdůvodně u virových infekcí, což může být dlouhodobě nebezpečné. Bakterie si totiž na zbytečně podávaná antibiotika začnou vytvářet rezistenci, tj. antibiotika na ně přestanou účinkovat. Vyšetření CRP je řešením. Nemocnému se vezme malý vzorek krve a přímo v ordinaci dá do hodnotícího přístroje. Výsledek je hotový za několik minut. Je-li CRP vyšší než 40 mg/l, je vysoká pravděpodobnost bakteriální infekce a je to důvodem k nasazení antibiotik.

Pokud u nějakého stavu nasadíme antibiotika, můžeme opakovaným měřením CRP měřit jejich účinek. Čím lépe budou bakteriální infekci zvládat, tím více a rychleji CRP poklesne.

CRP se samozřejmě zjišťuje i v laboratořích a je součástí celkového vyšetření krve, kdy může být varovným znakem jakéhokoliv patologického procesu v těle. Vyjde-li CRP vyšší než 6 a člověk nemá příznaky virové infekce, může to vést k podezření na autoimunitní nemoci a nádory a někdy není špatné po důvodu zvýšení CRP pátrat dalšími vyšetřeními.

FOB

FOB

Rakovina tlustého střeva a konečníku je jedním z nejčastějších nádorů – u mužů hned po nádoru plic a u žen po nádoru prsu. Několik studií prokázalo, že výskyt a úmrtnost na následky kolorektálního karcinomu mohou být signifikantně sníženy. Důležitý je systematický screeningový program za použití testu na okultní krvácení (test FOB)

Přítomnost okultního krvácení ve stolici (FOB) je prvotním příznakem mnoha gastrointestinálních onemocnění, jako jsou vředy, polypy a nádory tlustého střeva a konečníku (KRK). KRK je jedním z nejčastěji diagnostikovaných nádorových onemocnění. Jsou-li tato onemocnění zjištěna včas, jsou potenciálně léčitelná.
Pravidelné vyšetření okultního krvácení může výrazně snížit riziko jejich výskytu.

Ve věku nad 50 let je vyšetření hrazeno zdravotními pojišťovnami. Onkologové radí provádět test na okultní krvácení již od 40 let věku.
Test je rychlý, jednoduchý a spolehlivý.
Provádí se ze vzorku jedné stolice bez nutnosti diety.